15/2017
Tak nějak jsem tušila, že v pondělí toho musím hodně zvládnout. Proto se mi tu nakupilo hoooodně lidí na návštevě. Kamarádka s osmi měsíčním miminkem, ze kterého byl Faník úplně unešený! A jak hezky se k miminku choval! Dával mu hračky, hladil po ručce a hlavičce. Pak se tu odpoledne stavila kamáradka ze střední školy a navečer přijeli tchánovci. Naprosto bláznivý den!
V úterý přijel můj tatínek a od vezl mě k zubaři. Měla dorazit i mamka, ale ta chytila nějakou chřipku. V noci Eli začal mít tepłoty a tak zůstal taky doma. U zubaře mi vytrhnuli moudrák, který mě zlobí od chvíle co poprvé vykoukl z dásně.
Muž měl od středy dovolenou a naše plány na výlety se rozplynuly díky Eldovo chorobě. Teploty a zimnici má stále a podle doktorky je to viróza. V pátek už doma ležel i Fanda. My s manželem odoláváme a snad i odoláme.
Zub mě trápil první dva dny, ale jíst pořád nemůžu. Překvapuje mě, jaká obrovská díra po tom zubu zůstala! A to že nemůžu hýbat s čelistí. Neboť to fakt bolí.
Takže naše Velikonoce jsou paralenové a to jsem si říkala, jak si je letos s klukama už budu moct užít. No tak třeba příští rok!
Ale to že je mám takové smutné já, neznamená, že je nepřeju jiným. A proto:
Krásné a požehnané Velikonoce! ;)
Já mám pocit, že Velikonoce nestály za moc snad nikde :) příští rok snad líp (hlavně počasím...)
OdpovědětVymazat