O školce
Nedá mi to nenapsat. Beru to jako povinnost napsat o Eliho zvykání si na svou novou životní etapu.
Hned první den, co šel do školky, jsem manželovi řekla, že od teď už nějakou tu instituci budeme řešit dalších 20 let. Vyděsil se.
Eli se do školky těšil, sice při předávání trochu pofňukával, ale zvládl to v pohodě. V pátek se těšil.
O víkendu byl trochu zmatený, že nejde do školky. V pondělí se opět těšil.
Ve středu jsem ho jeden den nechala doma, protože v noci nemohl pořádně dýchat a nevěděla jsem, jestli nebude mít teplotu. A ve čtvrtek už se ani s manželem nerozloučil, jak do školky běžel.
To se ale po dalším víkendu změnilo. V pondělí tam nebyla jeho oblíbená učitelka a nám začalo peklo. Ve středu v noci se budil s pláčem, že do školky nechce a nebo že chce domů. Ve čtvrtek jsem šla do školky poprvé já. A nezvládli jsme to ani jeden. Eli se zasekl už před školkou, že tam nejde. Asi hodinu jsem ho přesvědčovala než jsme se dostali do třídy, kde jsem ho "opustila".
Manžel se smířil s tím, že do školky prostě bude chodit on. Jemu totiž scény nedělá. Třeba si fňukne, ale nebrečí a nepřesvědčuje.
Já se s učitelkami i s mužem dohodla, že si ho budu chvíli ještě nechávat ve středu doma. Aby si zvykl do školky chodit rád, protože když jsme spolu o tom mluvili, tak říkal, že nechce chodit "furt do školky". Tak předpokládám, že se mu ten týden zdá asi dlouhý. Uvidíme jestli to zabere. Víc už mu slevovat nechci.
Tak snad září přežijeme a v říjnu si už trochu zvykne.
Doufám.
Školkové drama je u nás doma už zakázané téma...
Hned první den, co šel do školky, jsem manželovi řekla, že od teď už nějakou tu instituci budeme řešit dalších 20 let. Vyděsil se.
Eli se do školky těšil, sice při předávání trochu pofňukával, ale zvládl to v pohodě. V pátek se těšil.
O víkendu byl trochu zmatený, že nejde do školky. V pondělí se opět těšil.
Ve středu jsem ho jeden den nechala doma, protože v noci nemohl pořádně dýchat a nevěděla jsem, jestli nebude mít teplotu. A ve čtvrtek už se ani s manželem nerozloučil, jak do školky běžel.
To se ale po dalším víkendu změnilo. V pondělí tam nebyla jeho oblíbená učitelka a nám začalo peklo. Ve středu v noci se budil s pláčem, že do školky nechce a nebo že chce domů. Ve čtvrtek jsem šla do školky poprvé já. A nezvládli jsme to ani jeden. Eli se zasekl už před školkou, že tam nejde. Asi hodinu jsem ho přesvědčovala než jsme se dostali do třídy, kde jsem ho "opustila".
Manžel se smířil s tím, že do školky prostě bude chodit on. Jemu totiž scény nedělá. Třeba si fňukne, ale nebrečí a nepřesvědčuje.
Já se s učitelkami i s mužem dohodla, že si ho budu chvíli ještě nechávat ve středu doma. Aby si zvykl do školky chodit rád, protože když jsme spolu o tom mluvili, tak říkal, že nechce chodit "furt do školky". Tak předpokládám, že se mu ten týden zdá asi dlouhý. Uvidíme jestli to zabere. Víc už mu slevovat nechci.
Tak snad září přežijeme a v říjnu si už trochu zvykne.
Doufám.
Školkové drama je u nás doma už zakázané téma...
Držím palce ať si zvykne co nejdřív! Mini chlapík taky začal se školkou, zatím to jde, je tam jen na dopoledne a 4 dny v týdnu, v listopadu by měl začít s plnou školkou tak uvidíme, jak to půjde. Ta změna je pro ně fakticky obrovská!
OdpovědětVymazatDržím palce ať si zvykne co nejdřív! Mini chlapík taky začal se školkou, zatím to jde, je tam jen na dopoledne a 4 dny v týdnu, v listopadu by měl začít s plnou školkou tak uvidíme, jak to půjde. Ta změna je pro ně fakticky obrovská!
OdpovědětVymazatJe to pro ně novinka a bohužel pravdou je, že se s tím musí ty děti vypořádat většinou sami. My jako rodiče můžeme v tuhle chvíli nabídnout vážně jen náruč a pusu a na bolístku... :/
VymazatTaky valcime... Uf. Držím palce
OdpovědětVymazatDržím place, ať to Vinc zvládá lépe a lépe a ať je i Lilly v pořádku!
Vymazat