Září

Jak už jsem ve zkratce psala, první týden září jsme strávili na dovolené. A během dovolené mi přišla i krásná zpráva od mého táty. Balú se vrátil domů. Živý, zdravý a hladový. Teď už si na něj rodiče dávají daleko větší pozor a on si hlídá je!

Druhý týden začal pracovně pro mně. Nakonec jsme si ale i tak v úterý udělali výlet do Loun a k mým rodičům. Prošli jsme se s E. po horách, sbírali borůvky a zkontrolovali kocoura. Ve středu k nám přijel kominík dodělat druhý ze tří komínů.

O víkendu jsme se šli podívat do Slaného, kde se konalo Rožnění uherského býka. Letos nás to moc nechytlo a tak jsme se jen krásně procházeli.
V neděli jsme měli plán jít na houby, ale jelikož pršelo a E. ještě nemá holinky, tak jsme houby odložili.

Třetí týden byl ... unavující a vzrušující. Pondělí až středa docela pohoda. Až na několik pracovních pochůzek. Taky se k nám dostavil pán, co nám konečně zapojil termostat na kotel. Už nám chybí jen kominík a poslední komín s kamny. Ve čtvrtek jsme jeli k zubařce a hned potom na otevírání nového autosalonu, kam jsme byli i s E. pozváni. Manželovi zubařka rozvrtala zub, takže nemohl do večera jíst a E. se rozběhl proti mě, když jsem vycházela od zubaře a prokousl si dáseň. Takže jsme se ještě museli jet domu převléct, protože jsme byli oba od krve. Proto jsem vyhrála cenu za nejhůře oblečenou přítomnou dámu. Bohužel totiž doma nevedu rozsáhlý těhotenský šatník. (Na co těhotenský šaty v zimě? Kdy je asi tak užiju? Na Vánoce?!)
Víkend na horách nám ale vyšel. I houby jsme nasbírali! Vyrazili jsme už v pátek, hodně se prošli a hodně se najedli. A celou neděli pak doma proflákali. K tomu přece jen ty neděle jsou stvořené! 

Poslední týden se nesl v duchu lékařském. E.li šel na kontrolu v 18-ti měsících a já si šla nechat potvrdit těhotenský průkaz. Do toho jsem rozhodla, že musíme probrat a doplnit spižírnu. A když už jsme se jali uklízet, tak jsem to roztáhla do zbytku domku - k manželovi nelibosti....
O víkendu k nám stěhovali Zlatí prarodiče krbová kamna, které prozatím nemáme kam dát. A opět, chtěli jsme je rovnou dát na místo určení, aby jsme si večer uvnitř zapálili aspoň svíčku. Jenže je máme v garáži. Když to kluci stěhovali, rupli jim držáky a 150 kg se jim v ruce nechtělo do prvního patra stěhovat. Tak jsme si aspoň udělali přijemné odpoledne a děda s babi se pokoušeli E.liho trochu utahat.
V neděli jsme zazimovávali zahrádku a muž se rozhodl zabít myš, která nám krade úrodičku. Zalezla pod prkna a tak na nich muž dobré dvě minut skákal. Už nevyběhla...
A zase se nám ztratil Balú. Tak doufám, že se mu jen zalíbilo toulání a brzy se u nás zase objeví.

Poslední dva dny září jsem strávila na lůžku, kam mě připoutala doktorka, vysvětlováním E.limu, že ho vážně nesmím zvedat a nebo jsem byla v práci. Taky jsem manžela přesvědčila, ať už konečně dokoupíme tyčky na záclony a dodělali si aspoň kousek obýváku.
A tím končí září, které nám ukázalo ještě i tu svou krásnou tvář. Díky tomu jsme poprvé zapnuli nový kotel až 25. září!!!

Už teď se těším na říjen, který by nám mohl přinést kupu dobrých zpráv :)

Přeji vám ať je i pro vás příjemný!