Cestou necestou
Také bych tento článek mohla nazvat: Jak jsem se bála jet s Hádětem 6 hodin v autě. Jenže takový název je příliš dlouhý.
Začnu od začátku.
Rozhodli jsme se, že přes krásný čtyřdenní víkend navštívíme manželovi prarodiče na Moravě. Pro nás to znamená celých 5-6 hodin cesty. A s malým dítkem, to pro mě byla naprosto nepředstavitelná věc. Jak ho zabavím? Když mě samotnou už po dvou hodinách bolí i myšlenka na to, že musím zase sedět?!
Připravila jsem se na cestu:
Jídlo - jablíčka, banán, kukuřičný křupky a piškoty
Pití - horkou vodu do termosky
Hračky - oblíbeného plyšáka a knížku na prohlížení
Tablet - s Autíčky, Šmouly a Tomem a Jerrym
Trpělivost - tu jsem si zabalit nemohla, ale duševně se připravovala na nejhorší.
Nakonec cesta tam byla skvělá. Jelikož jsem vyjížděli ráno, tak Háďátko celou cestu prospalo. Kromě dvou hodin, kdy se díval střídavě z okna a na pohádku.
Cesta zpátky byla horší a to hlavně kvůli vedru a delší kvůli dvěma zastávkám navíc. Háďátko vysvlékli do bodýčka a celou cestu jsem mu něco vyprávěla. Až asi na dva záchvaty hysterie, které jsme ukončili zastávkou a procházkou - proto ty dvě zastávky navíc. Se to dalo přežít.
Zřejmě máme velké štěstí, že naše dítko spolupracuje a chápalo, že tím autem jet musí.
Jak řešíte cestování s dětmi? Nějaké zaručené tipy na pohodovou cestu?
Začnu od začátku.
Rozhodli jsme se, že přes krásný čtyřdenní víkend navštívíme manželovi prarodiče na Moravě. Pro nás to znamená celých 5-6 hodin cesty. A s malým dítkem, to pro mě byla naprosto nepředstavitelná věc. Jak ho zabavím? Když mě samotnou už po dvou hodinách bolí i myšlenka na to, že musím zase sedět?!
Připravila jsem se na cestu:
Jídlo - jablíčka, banán, kukuřičný křupky a piškoty
Pití - horkou vodu do termosky
Hračky - oblíbeného plyšáka a knížku na prohlížení
Tablet - s Autíčky, Šmouly a Tomem a Jerrym
Trpělivost - tu jsem si zabalit nemohla, ale duševně se připravovala na nejhorší.
Nakonec cesta tam byla skvělá. Jelikož jsem vyjížděli ráno, tak Háďátko celou cestu prospalo. Kromě dvou hodin, kdy se díval střídavě z okna a na pohádku.
Cesta zpátky byla horší a to hlavně kvůli vedru a delší kvůli dvěma zastávkám navíc. Háďátko vysvlékli do bodýčka a celou cestu jsem mu něco vyprávěla. Až asi na dva záchvaty hysterie, které jsme ukončili zastávkou a procházkou - proto ty dvě zastávky navíc. Se to dalo přežít.
Zřejmě máme velké štěstí, že naše dítko spolupracuje a chápalo, že tím autem jet musí.
Jak řešíte cestování s dětmi? Nějaké zaručené tipy na pohodovou cestu?
Jezdili jsme nejdriv 900 (italie) km a ted cca 1400 km (svedsko), holkam bylo v te dobe od pul roku a tri do tri a sesti let. Driv jsme jezdivali na noc, kdyz byly mensi, proste spaly a hotovo. Ted jezdime pres den, mame DVD prehravace a vetsi konzoli, plus svacinky, knizky atd... uz jsou zvykle... na noc to ma totiz tu nevyhodu, ze rodice dorazi uplne vyrizeni, zato deti cile a odpocate... ted cekam tretatko, tak jsem zvedava, jak to skloubime... Sedmi
OdpovědětVymazatOno cestování je vděčné téma. My se chystáme v září na dovolenou a chceme jet také na noc. Přijde mi to nejjednodušší, když malému bude 1 a půl roku.
VymazatS třeťátkem držím palce, ať je to pohodář ;)