Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2014

Čtyřicátý devátý týden

Obrázek
Máte doma taky problémy s usínáním miminka? Docela mě uklidnil tenhle článek. Jen doufám, že už se to brzy uklidní, už mě štvou ty lidi, kterým mimina prospí celou noc a usnou sami jen, co je strčí do postýlky
A už v tom zase lítáme, haťa paťa.... Rýmička a kašlíček. Při odsávání si připadám jak Herodes, a proto se s manželem učíme Hádě smrkat. A docela mu to jde, když se mu chce. Jen nevím, chystali jsme se o víkendu na malostranský masopustní průvod, tak uvidíme, jak malému v sobotu bude. 
Tenhle týden byl výživný na návštěvy. Přijeli se sem k nám podívat vtipný strejda-čert a horní babička s dědou a nakonec i naši kamarádi s dětmi. V jednu chvíli, když jsme chovala malé čtyřměsíční miminko a viselo na mě téměř roční Hádě a tříletá princezna... rozmyslela jsem se, že chci tři děti a bohatě mi stačí jedno, maximálně dvě... :D
A jelikož tento týden jsme byli doma, tak jsem se pokoušela u dítka rozvíjet jemnou motoriku a to tím, že šroubuje víčko u flašky a nebo se učí strčit kolíček d…

Procházka

Obrázek
Měli jsme překrásnou procházku po našem městě a nakonec jsem se rozhodla, ukázat vám pár fotek.

Film: Plán útěku

Zajímavý začátek, ale tak trochu předvídatelný děj. Na druhou stranu miluji hlas Stalloneho a vidět ty dva se Schwarzeneggerem společně ve filmu, na to jsem se prostě těšila.
Film mě nezklamal, protože jsem nečekala nějaký super vychytávky ani nějaké hlubší zamyšlení. Možná i právě proto se mi film líbil. Na obrazovce bylo navíc vidět, že to ty dva vážně baví a tohle setkání si užívají.
Hlavní záporné postavy byly perfektně vybráni a nekazili filmový dojem. A režisér (Håfström) si s i s tak jednoduchým scénářem poradil bravurně. (K dobru má u mně i Pokoj 1408.)
Celkový dojem je tedy dobrý.  Určitě to je dobrý akční film, který vás i pobaví.  Dávám mu 70 %.

Čtyřicátý osmý týden

Obrázek
Učíme Hádě chodit i po nerovnostech a do schodů, což ho strašně baví. Vypadá u toho jako osminohý pavouk. Taky si zvykl na botičky a nějaký ten denní režim. Jí úplně senzačně a VŠECHNO! Je z něj teď velký mazel. 
O víkendu se předváděl zlaté babičce a dědečkovi. Jen tam trochu pozlobil se spánkem, nechtělo vůbec zabrat. Spát se mu chtělo, byl unavený, ale prostě zavřít oči? Nikdy!
Pamatuji si, jak vloni touhle dobou jsem si říkala, že bych si vážně měla připravit tu tašku do porodnice, ale pořád jsem zřejmě intuitivně věděla, že času mám dost. A taky jsem šla na první monitorování. Teda to to letí...
Pořídili jsme taky Háděti nočník. Oba jsme se s manželem ale shodli, že učit ho začneme až v létě. 
Vytvořila jsem mu zeleninovou discovery box, kde všechno testoval napřed rukama a pak pusou. Když nahlodl mandarinku, přestala ho zelenina a ovoce skladované v kuchyni zajímat. Konečně!
Naučil se říkat "táta", tedy spíš "t-tá". Říká to pokaždé, když manžel odejde, rozběh…

Knedlíky

Obrázek
Tohle těsto je u nás doma hodně oblíbené. Nedělní obědy, přebytek ovoce... Údajně tohle těsto se dá i smažit, ale nikdy jsem to nezkoušela.

Těsto vymícháme z:
250 ml mléka
1 polévková lžíce oleje
500 g hrubé mouky
1 čajová lžička soli
1 čajová lžička cukru
1 čajová lžička sušeného droždí

Zadělávám v pekárně, jelikož u nás doma se těstům nedaří vykynout.
Vařím je v parním hrnci, kdy knedlíky natřu olejem a dám nechám 25 minut napařovat.
Hotové knedlíky nezapomeňte několikrát propíchnout špejlí, jinak se vám srazí.

Dobrou chuť! :)

Životní poznatek č. 3

Zvláštní, ráno stačí když se učešu a vyčistím si zuby a hned se cítím jako člověk.
Jen by mě zajímalo, jestli se to dá vztáhnout na všechny živočišné druhy. :D

Čtyřicátý sedmý týden

Obrázek
Doufám, že tohle je můj poslední výpadek mimo plán. Jenže jaksi s dítětem, které víc a víc chodí a míň a míň spí, je prostě horší psát a pravidelně přispívat. Obzválšť, když večery chci věnovat svému muži.
Tento týden byl takový odpočinkový. Háděti začala hned od pondělí rýma a tak jsme vynechali i cvičení. Hádě se naučil novou věc a to prohánět mašinku. Vyslovit řádné "brm, brm" mu ještě nejde a tak dělá "bbbbpppbbbb" s náležitou dávkou slin. Když ho to přestane bavit, jde zkontrolovat šuplíky a skříňky v kuchyni. A on opravdu jde. Vypadá u toho dost legračně, asi jako Rocky Balboa, když vyběhne ty schody. A všemu se směje, člověk se na něj zlobí, vysvětluje mu, že nemá vypínat pračku/tahat kočku za ocas/mlátit tátu do obličeje a on se usměje, nakrčí nos a je vymalováno. (Popřípadě ještě zopakuje "nene".)
Tudíž začíná se projevovat jeho osobnost a to, jak se neustále snaží posouvat hraniční kameny. Naštěstí s tátou jsme na něj zřejmě dost tvrdí a snažím…

Jak výběrem vhodného partnera ušetřit

Stojím v kuchyni u svého super hnětacího stroje a hlavou mi proběhne myšlenka, jak je ten svět podivný. Kolik peněz utrácíme za hlouposti, které vlastně můžeme udělat samy a nebo je postoupit pomocníkům.
Vemte si třeba partnera/manžela.
Ten můj je opravdu výjimečný "prototyp".
V kuchyni například umyje a utře nádobí (nepotřebuji myčku).  Zamíchá těsto a nebo nastrouhá brambory, mrkev aj.  (Žádný drahý a neskladný přístroj) a někdy dokonce i uvaří.
Vyluxuje i vytře chodby, zamete sníh a odháže ho i z příjezdové cesty. (Bez frézy) Můžu mu říct cokoliv a vím, že mě nebude soudit a vyslechne mě.  Pohlídá naše roztržité dítko, když je třeba.  Jede bez remcání nakoupit... 
Ono vlastně šetří peníze a hlavně nervy mít doma chlapa, na kterého se můžete kdykoliv spolehnout. Jen by mě zajímalo, jestli to ti naši muži vědí, jak moc si jich ceníme.  Jdu rychle svému muži něco dobrého uvařit, aby si byl jistý, že ho mám ráda. :)

Zaujalo mě ~ Leden

Tenhle měsíc má pro letošek spoustu zajímavostí, alespoň pro mě. 
Háďátko se učí chodit.  Povedl se mi banánový chlebíček (recept tady).
Žena, která si už pět let nemyla vlasy šampónem.
Sněží a vše přikryla krásná bílá peřina.
Chodím s kočárkem ven za každého počasí. (Navedla mě k tomu tak trochu sedmikráska a její zápisky ze Švédska.)
Mráz mi vyléčil rýmu.
Zamilovala jsem si rozinkovou Corny a Dýňový chléb.
Přečetla jsem Inferno od Browna a vzpamatovala se z něj - částečně.

Vím, že je to trochu pozdě, ale já vážně nestíhala. Chodit do práce, mít prcka a manžela a žádnou babičku poblíž je občas na palici...

Čtyřicátý šestý týden

Obrázek
Nějak poslední dobou nestíhám, celý týden (kromě čtvrtku, to chodíme s Hádětem cvičit) byl malý doma jen s tátou a já byla v práci. A proto nevím, co tu doma vyváděli za trampoty.
Snad jen, že manžel to naše drobné stvoření rozchodil a tak dostal své první botičky (od horní babičky). A taky se rozjedl a už mě v noci tolik nepotřebuje a dokáže prospat téměř celou noc. Teď to jen musíme podpořit.
Vlastně bych řekla, že ten týden v práci prospěl nám všem. :)

Čtyřicátý pátý týden

Obrázek
Dva samostatné kroky! A koncem týdne už drobné popocházení. Jistý je jen když se něčeho nebo někoho drží ale i tak jsme na něj hrdí.
Jen se spánkem je to horší a v noci se chce pořád přicucnout. Nevadí mi to, jen pořád zvažuji, jestli to je dobře. Jestli si pak nezvykne na tohle každou noc a jestli ho už mohu úplně odstřihnout. Nikdo z mého okolí mi neporadí, protože kojím nejdéle ze všech. Možná to jen příliš řeším... Přiznávám se. A pak je tu ještě noční křičící doba. To se Hádě rozkřičí, spí a točí se dokola. A nechce chovat držet a vlastně nic. Dokud se úplně neprobudí a nezačne plakat, protože ho budíme. Vážně nevím co s tím. A doufám, nebo spíš pevně věřím, že je to jen takové období.
Máte s něčím takovým zkušenosti? Pomohlo vám něco? My praktikujeme co-sleeping, takže ze stýskání to určitě není.
Děkuji za jakýkoliv názor...