Čtyřicátý týden

Tenhle týden nám začal opravdu pěkně. Háďátku se podařilo někde chytnout rýmu. Tak místo purpury u nás doma voněla máta, která se střídala s eukalyptem. Navíc malý začal bojovat jen co viděl, že se k němu někdo blíží s kapesníkem nebo nedej bože s vysavačem, tudíž s odsávačkou. I když třeba dneska už to bral s nadhledem.

Ale i přes tu odpornou chorobu, se mu první Vánoce s námi líbily. Dostal dřevěné kostky, které se líbily všem a my dospělí jsme Hádě nechtěli nechat si hrát. Taky pár kousků zimního oblečení, které zřejmě nevyužijeme, díky krásnému jarnímu počasí. Taky dostal velký cvičící míč - napůl s maminkou. A spoustu hraček a nejdůležitější dárek velkou pusu od rodičů.

Jediné, co nám zkazilo vánoční idylku, byl večerní pláč. Hádě se totiž rozhodl, že nebude trubka a nechá si nárůst čtyři zuby najednou. Takže od Štědrého dne chladíme a malý kouše do všeho, co se mu nabídne. 

Vánoční svátky jsou tedy za námi a s nimi i čtyřicátý týden. Snad v dalším týdnu si užijeme trochu víc zábavy, až malému odezní choroba...