Poklady ze sklepa

Táta tu u nás měl schované nějaké krabice. (Ještě jich tu pár je.) Ale při poslední návštěvě u nás doma, se rozhodl, že nějaké odveze. Vděčně jsem s ním šla do sklepa a vydávám mu jednu krabici a posléze i druhou - na kterou zapomněl, byla v ní taková ta starodávná vyvolávačka fotografií. Po otevření na mě vyběhlo cosi krajkového a odporného.
“To je PLYMO!“ vyřkne babička nadšeně. Moje lehce znechucené cože, jí zřejmě trochu zasáhlo.
“Peřinka a polštářek do kočárku, víš jak jsme si to všechny přály?“

Vykulím oči a znovu se podívám co ti držím v ruce. A v srdci mě hřeje pocit, že tahle móda je už pryč.

Komentáře

  1. I kdepak, to se pořád prodává, dokonce se tomu pořád stejně blbě říká, nepochopila jsem, odkud to slovo pochází, ale je hodně divné.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokouslý jazyk

Trénujeme...

Červen a Moravské dobrodružství