Zase kousek...

Postupně upravujeme náš domeček.

Velmi opatrně a velmi pomalu. (A to je někdy na zabití, co si budeme povídat.)

 Důležitá ale je informace, že se stále snažíme to naše bydlení přizpůsobit nám. Proto přináším drobnou reportáž na téma "Rekonsturkce". (Ano, dětský pokoj jsme z mnoha důvodů odložili na dobu po-vánoční.) 
O víkendu jsme tedy konečně sestavili kuchyň a obývací pokoj do stavu, ve kterém ji chceme zachovat. (Jen se musí ještě opravit stěny, vymalovat, udělat nová podlaha... Nehoupat!) 

Proč mi moje kuchyň nevyhovuje? 
Z mnoha důvodů, ač se zdá, že je v ní spousta místa, není to pravda. Je zde tolik hluchých a zabitých prostor a spousta kravin, které v životě nepoužiju, až jsme se s manželem oba naštvali. S vervou sobě vlastní jsme v sobotu ránu začali...

  • Tudíž, plochu na bordel (nízký pult), jsme konečně zrušili. 
  • Otevřeli jsme přístup k topení, aby vytápěl místnost a ne linku. 
  • Okno už je otevřené a v kuchyni je najednou víc světla!
  • Přenesli jsme skříňku (špajzík) a ledničku z obývacího pokoje do kuchyně. (Ještě teď chodím do ledničky, jen kvůli tomu, že nemusím až do obýváku!)
  • A samozřejmě věci, které nepoužíváme jsme darovali někomu, komu by se mohli hodit. (Z těch věcí jsem třeba našla sůl, tablety a leštičku do myčky... My Boženku už přes rok nemáme!) 

Řekla bych, že se nám to povedlo. A sobota, ač náročná, byla zvládnutá v klidu a pohodě. (Manžel mi jen zabil kytku, když stěhoval první skříň. Zlomil ji u kořene...) 

A co ten obývací pokoj?
Ale samozřejmě s tím, že jsme konečně přesunuli některé věci do kuchyně, se vyskytla jistá nesrovnalost v obývacím pokoji. Lednička fuč, špajzka fuč... Hm... To znamená, že konečně můžeme postavit ten bar, jak jsme si přáli!? \(^-^)/

Muž z mého nadšeného a natěšeného výrazu radost neměl. Obzvláště když jsem vytáhla svůj pěti-metr a program na úpravu interiérů... Pak jsme se dohodli, že další změny provedeme až v neděli. Až si trochu odpočineme.

A v neděli, po shlédnutí Trampot oficiála Tříšky, jsme všechno udělali a stihli ještě i uvařit. Tudíž mě čeká už jen obvyklé nedělní "žehlo-praní", mytí nádobí a pečení.
Slovy klasika: "A je to!"



Závěrem...
Byl to náročný víkend, ale vše co jsme si předsevzali funguje a vypadá to podle nás lépe a to je přece nejdůležitější! :) 
Protože doma se má především líbit nám, ne rodičům, tchýni, sousedům, bytovým inženýrům...

PS: Musím sem přidat foto našeho největšího pomocníka...


Komentáře

Okomentovat

Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokouslý jazyk

Obrázek
To je největší zážitek našeho víkendu. Nějak jsem se s vámi o tuhle zkušenost musela podělit. Začnu ale od začátku. Pátek byl skvělý den, dvě a půl hodiny jsem tvrdla na úřadu, kvůli práci. Následně jsem se rozhodla, že od ledna si beru opravdovou mateřskou dovolenou. A do práce už nebudu chodit vypomáhat. Takže si do svého životopisu budu moct napsat: Housewife - vždycky se mi tenhle výraz líbil, tedy v angličtině. Navíc na jeden jazykový kurz se mnou chodila Izraelka, která se tímhle výrazem popisovala. Strašně se mi líbilo jak mluví, jak vypadá a jak se chová. V mých 18-tiletých očích byla úžasná a dokonalá. Pak se mi do rukou dostal tenhle článek a nějak se tím do krku zapíchla jehla... Nakonec když jsem z úřadu přišla domu, začala jsem o tom mluvit s manželem a ten souhlasil, že si stejně nedokázal představit, jak to s dvěma dětmi jinak zvládat. Tím ze mě cosi spadlo a já se najednou cítila o nějakých 20 kilo lehčí a spokojenější. Sobota byla stejná jako pátek. E.li byl n
Další informace

Trénujeme...

Obrázek
...procházky bez kočárku. A je to opravdu náročné. Ani ne tak pro E.liho, který lítá všude možně, ale pro mě, když ho musím chytat. Chceme ho dostat ven z kočárku a naučit chodit za ruku ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je, že v březnu do kočárku bude uložen sourozenec. Ten druhý důvod je, že už se nám nechce kočárek tahat. Prozatím to vypadá tak, že když chci někam dojít. Musím ho občas poponášet - to mám ale zakázané, kvůli břichu. Ale kočárek chci vytáhnout opravdu jen výjimečně a chci mu dát volnost. Vím, že mi rozumí, ale pořád ještě nechce poslouchat. (Asi dávám špatné argumenty pro chůzi tím mým směrem.) Jak jste řešili odkočárkování vy? Nějaké nápady? Tedy kromě mrkve přivázané na prutu... :) A kdy jste se kočárku zbavili?
Další informace

Červen a Moravské dobrodružství

Rodiče na horách pořádali opékání prasete - jako zahájení letní sezóny. Eli se opět zamiloval do Aničky. Ale jinak jsem je vlastně moc nepotkávala. Eli i Fanda trávili většinu času s dědou a bábou au a nebo jsme byli na procházce. Nový týden jsme načali Fandovým očkováním. Prcek se z toho celý obsypal, takže úžasný v tomhle vedru. A navštívili jsme opět po půlroce zubařku Ivu a objednali se na dentální hygienu. Jsem na to docela zvědavá. Taky pak následovala série špatných zpráv a nemilých překvapení. Ale i několik dobrých věcí se událo. Třeba to, že jsme se dostali do slánské školky a taky naše úplně první třídní schůzka. :) O zbylých dvou volných víkendech jsme výletili, jak se jen dalo. I když výlety byly ohroženy nenadálou střevní virózou. Vlastně jsem byla ráda, že Faník má plínku, protože střídání tří lidí na záchodě by byl pravděpodobně logistický problém... Navštívili jsme veteránské rojení v Lobči. Zajeli si pro jahody do Vraňan a zbytek víkendu zavařovali, uklízeli,
Další informace