Průběh do 20-tého týdne
Od pátého týdne (přesněji 5+5) mám potvrzené těhotenství.
Je zajímavé, že do té doby se mi nic zvláštního nedělo. Jediným příznakem, že něco je jinak byla již výše zmíněná závrať a přidala se k ní naprostá nechuť nosit podprsenky. Ne, že by mi tak rychle vyrostly prsa, ale objevila se bolest nebo spíše nepříjemný tlak doprovázený svěděním. (Původně jsem to přikládala soli z moře, po návratu domů už bylo zřejmé, že jen tím to nebude.)
Klidu a pohody jsem si užívala do nějakého devátého týdne. Pak nastoupila údajná ranní nevolnost. Opravdu nechápu proč se říká ranní, když já se nebyla schopná podívat na jídlo celý den. Nakonec jsem byla nucena vynechat veškeré maso, mléko, vajíčka a cokoliv, co obsahovalo bílkoviny. Mělo to docela zajímavý účinek. Většina žen z mé rodiny při těhotenství nabrala a nabírala i pouhým dýcháním. Já do 12-tého týdne sundala 3 kg. Ne že by mi to vadilo. Nejsem drobeček, jsem normální ženská, na které je sem tam víc tuku než by asi mělo a proto představa, že bych měla nabrat 12 kilo pro mně byla hrozivá. Co na to řeknou kosti a klouby? A co záda??? Proto to, že jsem pár kilo sundala beru jako pozitivum. A také ve 12- tém týdnu nás čekalo první velké vyšetření. Prvo-trimestrální screening, který není hrazený pojišťovnou a zjišťují se při něm genetické vady a poruchy. Takže vlastně důležité vyšetření. A tehdy jsme dostali první fotku:
Celkové vyšetření je nebolestivé a jde v podstatě o ultrazvuk, kde poprvé uslyšíte srdíčko a paní doktorka měří a zkoumá, co všechno a jak má plod vyvinuté a zároveň i všechno vysvětluje.
Nevolnost nebo spíše nechutenství mi povolilo až kolem 16-tého týdne a od té doby se máme zase perfektně. Jen nepřibíráme, což rozčiluje řadu lidí kolem mě. Změna nastává až teď v 19-tém týdnu, kdy jsme konečně přibrali jeden celý kilogram.
Co se týká pohybových aktivit... jsem váleček, jak mi bylo špatně tak jsem nějak zanevřela na pohyb úplně. Teď se ale snažím denně chodit na procházku (minimálně na 15 minut), aby se mi opět vrátila energie a vymazala podzimní deprese...
Mám za sebou už první půlku těhotenství a žádné velké změny se prozatím neodehrávají.
Je zajímavé, že do té doby se mi nic zvláštního nedělo. Jediným příznakem, že něco je jinak byla již výše zmíněná závrať a přidala se k ní naprostá nechuť nosit podprsenky. Ne, že by mi tak rychle vyrostly prsa, ale objevila se bolest nebo spíše nepříjemný tlak doprovázený svěděním. (Původně jsem to přikládala soli z moře, po návratu domů už bylo zřejmé, že jen tím to nebude.)
Klidu a pohody jsem si užívala do nějakého devátého týdne. Pak nastoupila údajná ranní nevolnost. Opravdu nechápu proč se říká ranní, když já se nebyla schopná podívat na jídlo celý den. Nakonec jsem byla nucena vynechat veškeré maso, mléko, vajíčka a cokoliv, co obsahovalo bílkoviny. Mělo to docela zajímavý účinek. Většina žen z mé rodiny při těhotenství nabrala a nabírala i pouhým dýcháním. Já do 12-tého týdne sundala 3 kg. Ne že by mi to vadilo. Nejsem drobeček, jsem normální ženská, na které je sem tam víc tuku než by asi mělo a proto představa, že bych měla nabrat 12 kilo pro mně byla hrozivá. Co na to řeknou kosti a klouby? A co záda??? Proto to, že jsem pár kilo sundala beru jako pozitivum. A také ve 12- tém týdnu nás čekalo první velké vyšetření. Prvo-trimestrální screening, který není hrazený pojišťovnou a zjišťují se při něm genetické vady a poruchy. Takže vlastně důležité vyšetření. A tehdy jsme dostali první fotku:
 |
| Ultrazvuk: 12-tý týden těhotenství |
Celkové vyšetření je nebolestivé a jde v podstatě o ultrazvuk, kde poprvé uslyšíte srdíčko a paní doktorka měří a zkoumá, co všechno a jak má plod vyvinuté a zároveň i všechno vysvětluje.
Nevolnost nebo spíše nechutenství mi povolilo až kolem 16-tého týdne a od té doby se máme zase perfektně. Jen nepřibíráme, což rozčiluje řadu lidí kolem mě. Změna nastává až teď v 19-tém týdnu, kdy jsme konečně přibrali jeden celý kilogram.
Co se týká pohybových aktivit... jsem váleček, jak mi bylo špatně tak jsem nějak zanevřela na pohyb úplně. Teď se ale snažím denně chodit na procházku (minimálně na 15 minut), aby se mi opět vrátila energie a vymazala podzimní deprese...
Mám za sebou už první půlku těhotenství a žádné velké změny se prozatím neodehrávají.
Komentáře
Okomentovat
Velice si vážím Vašeho názoru a jsem ráda, že jste mi tu zanechali komentář.