Příspěvky

8. Rybko, mňamko

Češi jedí prý málo ryb. Jednou na Vánoce prý nestačí! Údajně je to nejzdravější maso na světě.

Obsahují řadu látek, které organismus postrádá - bílkoviny, jód, vitamín D...
Ryby údajně chrání mozek před zpomalováním a stárnutím.
Rybí maso pomáha při depresích, cukrovce, chrání oči a zlepšuje spánek.

Takže zkusme si zařadit jednou týdně do jídelníčku rybu. I kdyby to měla být jen rybí pomazánka! I to se počítá!

Už je to přes rok...

...co se nám nepovedlo třetí dítko.

V prosinci jsme si řekli, že to zkusíme naposled a leden loňského roku byl pro mě dost psychicky náročný, i když jsem si to nepřipouštěla. A nakonec bylo jednodušší říct si, že to třetí dítě vlastně ani nechci.

Jenže... je to strašně těžký na to zapomenout. Vždycky jsem chtěla tři děti. Znám dost lidí, co by chtěli mít víc dětí a třeba ze zdravotních důvodů už nemůžou. I já patřím k těm, co to třetí prostě chce. A zdravá jsem. Ale hrozně se toho bojím...

Že kluky o něco okradu.
Že to nebudu zvládat.
Že se znovu něco pokazí...

Ale stojím před tím rozhodnutím znovu. Dostáváme se do životní fáze, která nám přináší víc klidu. Doděláváme dům. Zjednodušujeme si, většinu věcí, co nás tíží. Faník jde v září do školky.

Stále vím, že bych chtěla mít velkou rodinu. Jen si někdy myslím, že nezvládám už ty dva a co teprve to třetí...

Připadám si, jako kdyby mi bylo zase náct a já po něčem děsně toužím, ale zároveň se toho i hrozně moc bojím.

A uvnitř mojí hlavy …

7. Narovnat se

Tenhle týden se trochu narovnáme a budeme myslet na naše obratle.

Sedět, stát a chodit rovně. Chce to cvik a neustálou kontrolu, ale jde to. A večer je to nejhorší, ale časem se to zlepší. Pokud ale máte pocit, že jste zkrouceni jako paragraf, zkuste si zacvičit. Nebo sijen lehnout na zem a nechat gravitaci, ať obratle trochu srovná.

A navíc, když se vám to povede budete vypadat jistější, vyšší a všimnete si více věcí kolem sebe.

Leden

Je to zvláštní takhle zpátky koukat na uběhlý měsíc.

Leden byl zvláštní, Eliáš se rozhodl, že občas bude přespávat ve školce. Což je pro mě trochu úleva. Na druhou stranu mi ten den přijde divný. Jako kdybych byla bez ruky. Začínám pociťovat jakousi ztrátu. A to Faník ještě není ve školce!

Povedlo se nám, ale si chvíle v lednu zpříjemnit. Byli jsme se podívat na krásné prohlídce místního muzea a na výstavu loutek. (Kluci se dozvěděli pověst o kanci Vojtovi a Elda o tom mluvil ještě ze spaní.) Taky jsme několikrát navštívili hrací koutek v cukrárně. Bohužel víkendy se točili kolem připravované rekonstrukce. Až na jeden, kdy jsem muže přesvědčila, že musíme vyrazit za rodiči na hory. A ten den byl perfektní balzám na naše dost pocuchané nervy.

Navíc se nám docela vyhýbali choroby. A téměř celý měsíc jsme zvládali. Na konci měsíce Eli začal smrkat a Fanda chvilinku za ním.

Nějak v půlce měsíce jsem přišla o kuchyni. Od začátku ledna jsme se postupně stěhovali o patro výš, abychom mohli z…

6. Telefon

Začíná nám únor. Mnoho lidí, tenhle měsíc nemá rádo.
Musím říct, že já ho mám ráda, protože sice i když je zima a ošklivo anebo blátivo. Je to poslední zimní měsíc. Už se blýská na lepší časy a to je paráda, no ne?

Na začátek měsíce jsem si vybrala těžké téma. Asi jako ty zlozvyky, jenže o to si říkal ten datum. 1.1. a pondělí. To jinak nešlo!
A když už jsme u těch zlozvyků... Kolikrát denně sáhnete na mobil? Kolik je hodin? Co novýho na instošce? Už si mě přidal na efbíčko? Koukáte se na mobil i u jídla? Když zazvoní, vezmete ho vždy? I když jste třeba s kamarádkou na kávě nebo uprostřed rozhovoru s dítětem a nebo dokonce i u toho jídla?

Ano, je to zlozvyk. Opravdu ošklivý, který si zaslouží vlastní zamyšlení. Velmi často si říkám, že málokdo z nás vidí, jak moc ho ta malá krabička ovládá. A proto dost nadvlády mobilů!

Zapomeňte ho občas doma, nechte ho zvonit a zavolejte nazpět. Nic se nestane, když si budete raději povídat nebo číst opravdovou knihu. Nemusíme co pár minut kontrolov…

5. Prospěšná chůze

O tom, že máme denně ujít 10´000 kroků jste už slyšeli.
Je to přibližně 7 km to je asi taky 70-100 minut denně se věnovat chůzi.

Říkáte si, že tohle není žádný problém? Já toho doma taky naběhám dost a kolem dětí ještě víc...

Problém je ale v tom, že aby chůze jako taková přinesla nějaké ty zdravotní výhody. Má určitá pravidla.


Musí být svižná. Takže žádné procházky po městě s dítětem. Musí nějakou chvilku trvat. Aspoň 20 minut v jednom kuse. Musí se natrénovat správná chůze. Pata - špička, kolena dopředu a stejně dlouhé, rovnoměrné, kroky. Hlava vzpřímená a na tváři úsměv, prosím. :)Musí se chodit opakovaně a nejlépe pravidelně. 

Myslím si, že ale pro nás bude stačit, když na nákup, do školky nebo i pro oběd zajdeme pěšky. Že přestaneme být tak moc pohodlní a nebudeme všude jezdit autem.
Chůze je přece jen i ekologická. Šetří životní prostředí.
Při procházce určitě potkáte někoho známého, koho jste už dlouho neviděli.

Tak co myslíte, projdete se se mnou?

4. Snažte se chodit včas

Tohle je něco co se musím sama pořádně naučit, protože to považuju také za svůj zlozvyk. Někde se považuje za normální chodit trochu pozdě. Jenže já chodím brzo. A to někdy i příliš, klidně i dvacet minut.

Mám totiž pocit, že neustále nestíhám a proto se snažím všude být dřív. Což se mi i daří. A to není dobře, pak část svého času, který by se dal využít nějak lépe, trávím čekáním.

Proto važte si času a to nejen jiných lidí, ale i svého vlastního.
Zkuste se naučit být všude ve správný čas.